Dne 22.10.2009 jsem byl pozván firmou BIO-ECO THERM, s.r.o. na prohlídku první kotelny na biomasu v městě Senica (Slovensko) s rakouským kotlem Guntamatic BIOCOM 40kW.
Ve výše zmiňované kotelně mne po příjezdu do Senice čekal autor celého řešení přechodu z CZT (centrální zdroj tepla) na biomasu a kotelny Ing. Milan Hessek, který je energetickým auditorem, zpracovává energetické projekty a navrhuje řešení vytápění z hlediska úspor tak, aby byly vhodné pro spotřebitele, a nikoli pro dodavatele paliv, jak se mnohdy u jiných projektů stává.

Kotelna se nachází v bytovém domě, ve kterém jsou 4 byty, z nichž každý má podlahovou plochu 102 m2, což odpovídá cca osmi klasickým bytům. Dům je cca 60 let starý, takže je absolutně nevyhovující z hlediska izolace stavebních konstrukcí.
Je nezateplený a nemá ani vyměněná okna, takže zde dochází k velkým tepelným ztrátám. Navíc se zde vyhřívají i společné prostory jako chodby, schodiště a částečně i sklepní prostory. Do letošního léta byl objekt vytápěn městskou výtopnou v Senici.
Před několika lety byla provedena výměna střechy s tím, že v letošním roce stáli spoluvlastníci před rozhodnutím, zda investovat do opravy fasády, nebo do odpojení od centrální městské kotelny, kterému by předcházela realizace vlastní kotelny na biomasu. Ta by jim - podle všech výpočtů - měla během pěti let provozu uspořit tolik peněz, kolik nájemníci domu potřebují na zateplení fasády.
Jelikož již v minulém roce cena za GJ tepelné energie dosáhla v přepočtu 1.000 Sk, rozhodli se nájemníci pro odpojení od centrálního zásobování tepla a  zvolili provozování své vlastní kotelny na biomasu. Nová kotelna na biomasu s životností 40 let by se měla zaplatit do pěti let. V současnosti se nájemníci dostanou po odpojení od CZT na cenu za 550 Sk/GJ tepla, což je téměř 50% úspora oproti předchozímu stavu.

Vlastníci bytovky zaplatili dodavateli tepla za vytápění v loňském roce 260 000 Sk. Podle technicko-ekonomické studie, vypracované dodavatelem kotelny, který poskytuje toto poradenství svým zákazníkům zdarma, bude činit roční spotřeba pelet 15 tun, což představuje v nákladech asi 100 000,-SK.
Z porovnání těchto položek jasně vyplývá, že úspora nákladů představuje 160 000,-Sk za rok. Z této úspory vlastníci bytovky do pěti let splatí jednak náklady na kotelnu, a k tomu si mohou dovolit splácet  i úvěr, který si plánují vzít na opravu fasády domu. A to vše bez potřeby navyšování pravidelných plateb do fondu údržby a oprav, který společně tvoří.     
Výhodou celého řešení je, že tento dům je naprosto soběstačný, a to jednak z hlediska dodávek tepla a jeho ceny, tak i z hlediska nastavení teploty vnitřních prostor.
Celá akce se však realizovala především proto, že se hledaly možnosti úspor finančních prostředků, které byly doteď zbytečně placeny firmě provozující CZT.

Kotelna na biomasu v tomto domě je první vlaštovkou v určité části města Senica, do něhož nebylo doteď provedeno napojení objektů na plynofikaci. Vzhledem k tomu, jak jsou na Slovensku dodávky plynu problematické a že nejsou dostatečně zajištěny, ztrácí zde plynofikace v dnešní době už prakticky význam a majitelé okolních domů se proto začínají poohlížet po jiném řešení.

Provozovatel centrálního zásobování teplem (CZT), který je 100% soukromou společností, rekonstruuje i svůj vlastní zdroj tepla, který se má stát částečně také zdrojem na spalování biomasy, ovšem  garantuje maximálně pětiprocentní úsporu při vytápění (konkrétně 1,33 eura za GJ), což bylo pro nájemníky tohoto objektu nepřijatelné. Více se jim líbila vize vlastní kotelny s úsporou 50%.


REALIZACE KOTELNY

Vlastní realizace kotelny na biomasu v tomto domě proběhla v září 2009. Vyžadovala vybudování sezónního skladu paliva, kterým jsou dřevěné pelety, a následně úpravu jedné místnosti na minikotelnu. Vzhledem k tomu, že objekt má svůj komín, nebylo nutno řešit jeho výstavbu.
Kotel byl umístěn do středu místnosti, za něj byla umístěna kompletní strojní část spolu s akumulační nádobou, která mohla být z hlediska prostorových možností pouze na 300 litrů.

Kotelna byla vybavena plně automatickým kotlem Guntamatic BIOCOM 40 kW. Jeho součástí je automatická dodávka paliva ze sezónního zásobníku do kotle. Vzhledem ke kvalitám kotle není potřeba v těchto podmínkách doplňovat kotel odpopelňovačem, neboť interval vynášení popela je více než 400 provozních hodin. Celá soustava je řízena ekvitermní regulací, která v závislosti na venkovní teplotě připravuje teplotu topné vody tak, aby měli všichni nájemníci  tohoto objektu konstantní teplotu 24°C pro každý byt .

 

Od svého vzniku vzbudila tato kotelna již velkou pozornost ať už ze strany laické, tak i odborné veřejnosti, neboť - jak již bylo řečeno - jedná se o první kotelnu na biomasu v městě Senica.

Samozřejmě že ne všichni jsou jí nakloněni. Především dodavatel tepla s CZT má strach z toho, že se díky ní objeví daleko více zájemců o efektivní spalování biomasy v těchto malých zdrojích, jednotliví vlastníci domů se začnou postupně odpojovat od centrálního zásobování teplem a budou vytápění svých objektů řešit individuálně prostřednictvím svých vlastních kotelen na biomasu pro jednotlivé objekty.

V této automatické kotelně není žádný klasický topič, není zde ani žádná stálá obsluha. Celý provoz kotelny spravuje jediný člověk, který zde provádí občasný dohled.
Zajímavé na celé věci je, že místní lidé, kteří nepřejí tomuto způsobu vytápění, již nechali v místních novinách otisknout hanlivé články, v nichž očerňují princip spalování biomasy. Upozorňovali v nich na různé nesmysly, jako že do této kotelny bude muset někdo chodit přikládat kusové dřevo, že tam bude muset házet lopatou apod.
Podobné naprosto mylné informace vycházejí z faktu, že tato technologie je velmi moderní a nadčasová, a spousta lidí z oboru plynofikace a centrálního zásobování teplem nemá vůbec žádný přehled o tom, jaké jsou dneska v oblasti automatických kotelen možnosti a jak elegantním způsobem se dá řešit vytápění jakéhokoli rodinného nebo bytového domu.

Celá akce je ze strany autora projektu a realizátora Ing. Milana Hesseka hodnocena velmi kladně. Firma již dokonce dostala nabídku od regionální televizní stanice, zda by mohli udělat reportáž o této kotelně. Reportáž se uskutečnila dne 30. září 2009 a bude vysílána v průběhu dvou týdnů, kromě Senice také ve městech Skalica, Myjava a Brezová pod Bradlom.

Tuto kotelnu navštívila za první měsíc jejího provozu již spousta správců okolních domů a řada dalších potenciálních zájemců, výsledkem čehož je fakt, že v objektu bývalé polikliniky se instaluje další kotel GUNTAMATIC o výkonu 100 kW, opět na dřevěné pelety, který by měl ovšem vytápět daleko větší prostory, než jaké jsou v tomto domě. Více o realizaci kotelny 100 kW v Senici se dozvíte v další reportáži.

Adresa objektu s kotelnou na biomasu:    Hviezdoslavova 321/47, 90501 Senica, Slovensko

Kontakty:  Ing. Milan Hessek,BIO-ECO THERM, s.r.o., milan.hessek@gmail.com , tel. +421 917 517 653
Firma je držitelem osvědčení o absolvování školení určeného pro montážní organizace k provádění instalací a servisu AUTOMATICKÝCH KOTLŮ GUNTAMATIC.

Centrální zdroj nebo domovní kotelna?

Snaha o úsporu financí za teplo a teplou užitkovou vodu vede v poslední době společenství vlastníků bytů k budování lokálních domovních kotelen. Odpojování od centrálního zdroje však neznamená automaticky nižší náklady.
Jednatel společnosti Službyt, s.r.o., Senica Ing. Jozef Smolka říká, že domovní kotelny ve skutečnosti nepředstavují ekonomické řešení. Více se o této problematice dozvíte z následujícího rozhovoru.

„Za uplynulé období skutečně naší pozornosti neušel trend porovnávat ekonomickou výhodnost dodávky tepla z centrálního zdroje, který na výrobu tepla používá dřevní štěpku, a z domovní kotelny, která používá jinou formu dřevní biomasy – peletky. Málokdo si však uvědomuje, že i když jde v obou případech o biomasu jako obnovitelný zdroj, technologie, a tím i výsledný efekt nejsou ani zdaleka srovnatelné. Setkali jsme se dokonce s nabídkami, které jsou pro odběratele vysloveně zavádějící. Proto by si každý vlastník bytu měl zvážit, než řekne domovní kotelně své ano.“

•  Můžete předložit konkrétní argumenty, které poukazují na nevýhodnost budování takových domovních kotelen?

„Z našich zkušeností z realizovaných projektů vyplývá, že jen vlastní náklady na palivo, manipulaci a dopravu způsobí ve variabilní složce ceny tepla nárůst o 20%, což představuje o 1,33 – 2,66 €/GJ více než při výrobě tepla ze zemního plynu, nemluvě o štěpce, která je ve variabilní složce výrazně lacinější než plyn.

(Poznámka Ing. Milan Hesseka) To je samozrejme absolútna blbost. Pán Smolka tieto údaje nemá mať z akých ním realizovaných projektov a tieto čísla si jednoducho vymyslel, resp. použil hodnoty, o ktoré chcú oni znížiť cenu tepla po čiastočnej rekonštrukcii centrálního zdroje tepla v Senici na biomasu. Že to predstavuje zníženie len o 5 až 10 % vzhľadom na súčasnú cenu, o tom sa už nezmieňuje.

V současnosti při aktuálním poklesu cen plynu na trhu by náklady na výrobu tepla v peletkové kotelně byly až o 50% vyšší než při zemním plynu! Navíc v důsledku hospodářské krize klesly objemy výroby v dřevařském průmyslu, jehož vedlejším produktem jsou piliny – základní suroviny pro výrobu peletek. Tento fakt samozřejmě vede k zvyšování cen pilin a v závislosti na nich i peletek v nacházejícím období. Nezanedbatelnou položkou jsou i jednotkové investiční náklady, které jsou u kotelen na peletky o 50 – 70% vyšší než u kotelen plynových a překračují i náklady na centrální zdroj na dřevní štěpku. Vlastníci, kteří realizují podobné odpojení od centrálního zdroje a staví si domovní kotelnu na peletky, se potom při první účtech za teplo diví, že jim náklady vůbec neklesly, ale naopak vzrostli cca o 10-15%.“

(Poznámka Ing. Milan Hesseka) Opäť hádzanie nepodloženými číslami. Áno, investičné náklady sú pri kotolniach na biomasu vyššie, ako u plynových kotolní, ale tie budú mať aj oni, keďže stavajú biomasu na centrálnom zdroji. Alebo týmto výrokom pán Smolka dáva rady vlastníkom bytov, že si majú realizovať vo svojich domoch kotolne na plyn? Okrem toho vlastníci bytov si medzi sebou nerozúčtovávajú účty za teplo, ale iba náklady na palivo, elektrinu a vodu, to by pán Smolka mohol vedieť.

(Poznámka L.Směji) 1m3 plynu lze nahradit 2 kg dřevních pelet průměrné kvality. Cena 2 kg pelet je 8 Kč, cena 1m3 plynu je 14 Kč. Už tato jednoduchá rovnice ukazuje, že topení peletami je výrazně levnější.

•  Na co by tedy odběratelé tepla měli myslet ještě před konečným rozhodnutím o vybudování vlastní kotelny?

„Odběratele upozorňujeme především na to, aby si ve vlastním zájmu velmi dobře ověřili informace prezentované dodavateli peletkových kotlů. Do kalkulací je nutno započítat výše uvedena fakta, ale i následující položky, které podstatě ovlivní rozpočet, případně sníží komfort dodávek tepla; úroky z dodavatelského úvěru, pokud se projekt nefinancuje z vlastních zdrojů, náklady na personální zabezpečení (denní kontrola kotlů je bezpodmínečně nutná), potřeba vyčlenit prostor na zřízení skladu peletek (prostorové nároky, prašnost v domě) a v neposlední řadě dodržování speciálních požárních předpisů (riziko vznícení). I s přihlédnutím na tepelné ztráty v rozvodech při centrálním zásobování teplem (CZT), které odběratelé platí de facto z vlastní kapsy, je cena z CZT výrazně nižší než u domovní kotelny na peletky. Technologie výroby tepla z dřevní štěpky je při centrálním zdroji ekonomicky ještě výhodnější a navíc nepřipraví odběratele o komfort dodávek. Nemusí se starat o kalkulace cen technické problémy a servis kotlů či havarijní situace. Naopak, přispívá k energetické bezpečnosti lokality. Odběratelé tepla by měli zvážit všechny argumenty, aby se něco, co zpočátku vypadalo jako dobrý a navíc ekologický nápad, nezměnilo na fiasko, které jejich náklady z rodinného rozpočtu ještě zvýší.“

(Poznámka Ing. Milan Hesseka) Opäť znovu tá istá hlúposť o rozúčtovaní cien za teplo medzi vlastníkmi bytov.

(Poznámka L.Směji) Ano, souhlasíme s tím, aby si lidé ověřili informace prezentované dodavateli peletových kotlů, protože pokud si zákazník koupí nekvalitní peletový kotel, setká se se všemi zde vyjmenovanými problémy. Pokud ovšem investuje do kvalitní technologie, žádný zde jmenovaný problém se ho netýká.
Kvalitní technologie nepotřebuje personální zabezpečení (zajištěno pomocí GSM nebo WEB komunikace), neboť není nutno provádět denní kontrolu kotlů. Ty samy informují majitele, kdy je potřeba se u nich „zastavit“. Obvykle to stačí udělat cca 1x měsíčně.
Prostorové nároky na sklad paliva jsou realizovatelné v každém domě. Vždyť pro 40 kW kotel je potřeba cca 8-10 tun na rok, což je cca 15m3 prostoru, to je krychle o rozměrech 2,5 x 2,5 x 2,5 metru. Takovýto prostor se najde opravdu všude.
Prašnost v domě je nulová, neboť celý proces plnění paliva ze skladu do kotle je bezprašný.
Taktéž je neopodstatněná obava ze splnění požárních předpisů, neboť kotel nepředstavuje žádné zvýšené požární nebezpečí. Vše probíhá v uzavřených spalovacích komorách a je to ochráněno hasicím zařízením, které je součástí kotle.
Kalkulace cen není potřeba provádět, neboť odpadají jakékoliv výpočty dle vyhlášek, rozúčtování ztrát atd. Za kolik si majitel palivo nakoupí, za tolik si ho spálí při účinnosti minimálně 92%. U CZT je průměrná účinnost od 53 do 88%, dle stáří rozvodu, délky rozvodu atd.