Kotle na spalování energetických rostlin jsou vhodné jako kotle na spalování biomasy pro větší jedno a dvougenerační rodinné domy i pro zemědělské provozy a pro výstavbu sítě dálkového vytápění. Používají se rostlinná paliva jako energetické obilí, pelety ze slámy a kukuřičná vřetena nebo také ozdobnice (Miscanthus) a sloní tráva. Je to perspektivní a rychle dorůstající biomasa, která se vyznačuje vynikající energetickou bilancí. Nabízejí se dva druhy paliv, které nepocházejí z klasického obhospodařování lesa:

 

• energetické dřevo a rostliny z krátkoobrátkových plantáží 

• odpad ze zemědělství např. kukuřičná vřetena. 

 

 

Již několik let se věda zabývá otázkou, jaký přínos může poskytnout nárůst pěstování rychlerostoucích dřevin na polích. Dosavadní výsledky potvrzují potenciál krátkoobrátkových dřevin jako topol, jíva a podobné podat v co nejkratší době co nejvyšší výtěžek. U této nové formy produkce energetického dřeva se jednak využívá rychlý růst mladých rostlin u listnatých druhů jako topol, jíva, bříza, olše, kaštan a akát a jednak jejich schopnost růst po sklizni z pařezu. Princip zní: jednou vysadit vícekrát sklidit. Plochy se podle stanoviště a druhu stromu sklízí po dvou až sedmi letech. Vysoká schopnost stromů růst z pařezu zaručuje až po dobu 20 let trvale dobré výnosy. Počítá se podle druhu stromu s množstvím 5 až 15 t/ha.

Zemědělci profitují u krátkoobrátkových rostlin z vlastní produkce energie i dobrých výnosů při poměrně nízké pracnosti. Navíc lze získat vysoké příspěvky na krytí nákladů a lze tak produktivně obhospodařovat půdy s nízkými výnosy a plochy ležící ladem.

 

Pro spalování rychlerostoucích rostlin se nejlépe hodí zařízení s průmyslovou technologií kaskádového roštu od výrobců jako Guntamatic. Tento specialista na biopaliva nabízí s konstrukční řadou „POWERCHIP“ řešení od 20 do 100 kW, u nichž se velikost ohniště a výkon kotle ideálně přizpůsobují požadavku domu na teplo. Palivo se na plynule se pohybujícím kaskádovém roštu nejprve usuší, pak spálí a nakonec oddělí od popela. Navíc je zajištěno perfektní vyhoření.

 

 

Typické palivo ze zemědělství představují kukuřičná vřetena. Při pěstování kukuřice na zrno pro lidskou spotřebu nenacházela kukuřičná vřetena dosud žádné využití. Přitom mají podobně vysokou výhřevnost jako dřevo. Existují dokonce druhy kukuřice, jejichž obsah vlhkosti je nižší než má dřevo, což usnadňuje spalování vřeten v kotli. Nejefektivnější je použití vřeten sušených nebo slisovaných do pelet. Tím se sníží náklady na skladování a zvýší se účinnost. Z 1 ha sklizené kukuřice odpadá až 1,5 t vřeten – výhřevnost činí při obsahu vlhkosti 20% cca 4,3 kWh/kg.  Náklady na sklizeň, za předpokladu použití odpovídajících sklizňových prostředků, se odhadují na 40 až 80 €/t suché hmoty včetně dopravy [1]. Protože se jedná o odpad, nevznikají další náklady na palivo. Pro spalování jsou vhodné kotle jako „POWERCORN“ od firmy Guntamatic o topném výkonu od 30 do 75 kW.